PODÍVEJ SE...
Moje tělo.......

Vědomá žena přestane cokoliv hodnotit. Protože pochopí sílu svého ženství. Své jóni, své dělohy.Ví, že její pánevní dno je mapou celého jejího života a jejího rodu.
Stydká kost každé ženy si pamatuje vše z rodu, z minulých životů, všechna příkoří i všechny krásy zažité vně i uvnitř těla.
Jak znáte své tělo, znáte i sebe...a skrze sebe můžete poznat a pochopit druhé.
Tělo je příběh a může vyprávět.
Odpuštění
na téma odpuštění je článků plný internet. S duchovní tématikou se roztrhl pytel. Plno moudrých slov. Nejdříve musíme odpustit sobě, abychom mohli pochopit a odpustit druhým. Možná používat v životě alespoň čtyři ctnosti
Vděčnost - Pokora - Trpělivost - Skromnost
Zkuste si říct místo Bože za co....Bože děkuji Ti... Trpělivě, pokorně, vděčně a skromně....
A potom možná ucítíte někde uvnitř zašimrání, kousek úlevy... a tak to zkoušejte znovu a znovu, máme za co být vděční. Jen hledejte. Je na čase připustit, že některé věci je potřeba napravit a udělat to znovu a lépe. Je čas možná někomu zavolat, pozvat na kávu, a třeba ani nic neříkat a jen se dívat jeden druhému do očí. Protože to je šance na odpuštění a pochopení.
Pak se můžeme začít uzdravovat. Zkuste to...
Míjení (2015-2016)
Míjení je jako dotyk skřivánčího křídla, z prvu ho necítíš a pak praskne jako bublinka voňavého mýdla.
Míjení je tak trochu schyzofrenní stav duše jít s Tebou dál a nebo vytratit se tiše.
Míjení je něco co možná chtěl bys smazat a vzít zpět, šíří se Tvým tělem nenápadně jako včelí jed.
Bolí to, a víš, že nemuselo to tak být, byla to Tvá zadní vrátka, a ty jsi vlastně ani nechtěl odejít.
Uštklo Tě cosi jako jedovatý had, možná jsi hledal protijed, hledal jsi protiklad.
Uzdraví se naše míjení? Najdeme odpověď?Já ji znám a ty?
...................nenápadné, něžné,láskyplné smířeníSetkání - uzdravení
Ona:
Proplouvám Brnem tiše, pro některé neviditelná asi, celá nenápadně, svou krásu skrývám, klopím něžně řasy.
Ruce mé celí rány otevřené, po lidské lásce je veliký hlad.Sedím a dívám se z okna do ulice, soumrak se líně vkrádá a s ním vlezlý chlad. Projelo kolem jeho černé auto tiše, kéž zahlédl by mě snad....
On:
Jedu v autě sám, rád minulost už nechal bych být. Zapomněl na vše špatné, sakra jak já bych se chtěl uzdravit!
Je čas přestat už nad vším co bylo lkát a nimrat se v bolestech svých, vždyť život utíká jako blázen, sakra ženská měl bych se s Tebou pozdravit!
listopad 2016 Židenice